Don´t hate me please.Because I´ll die,if you do...

Září 2006

Skalpel,smrt,láska a život...jménem Bill...

30. září 2006 v 20:08 | Trinitys |  Můj psycho deník
Je to stejně zvláštní pocit,když sedím u kompu nebo v koupelně,skalpel mám přiloženej na zápěstí a cítím,že je to jenom maličký kousek.....skoro nepatrný pohyb k volnosti,svobodě,k tomu abych byla šťastná...........Je zvláštní jak je to strašně jednoduché....Vždyť stačí tak málo,jenom říznout....Ale já to neudělám...i když někdy tak moc chci,neudělám to....Kůli člověku,kterému jsem to slíbila a kůli vlastnímu přesvědčení,že zabíjet se z platonické(nerada to slovo používám,ale je to platonické) lásky je sobecké....Slíbila jsem si,že se zabiju v případě,že Bill umře...rozhodla jsem se už docela dávno a stále na tom trvám.....Ostatní se o mě bojí,přijdu jim šílená(což vlastně jsem) a snaží se mi pomoct.Já jim za to opravdu moc děkuju a slibuju MU že vážně zkusím neporušovat sliby,které dávám.Ale přemýšlejte jestli to ,,pak" není lepší.....co třeba andělé a jiné nádherné bytosti....ten klid co by mě čekal....
Ovšem to bylo v podstatě zase sobecké,takže těhlech myšlenek nechám....I když se cítím tak strašně stísněně...bojím se snad všeho kolem mě.....svírá se mi žaludek(a momentálně i močák,neb jsem nastydlá a chce se mi na wc:)) a prostě už je mi permanentně divně.....ale tak na to si člověk postupem času zvykne....
Já jen,že nesnáším nový situace,ktarý nečekám,krizovky a podobný věci.....sem pak upe mimo a nevím co mám dělat....nakonec to zkončí ňákym šíleně trapnym výstupem na topic: já chci domů!" a pak se za to stydim dalších 5 let....A právě když je mi takhle,jsem někde,kde to neznám a nevím co mám dělat v new situaci,potřebuju někoho koho mám ráda,kdo mi rozumí,pomůže mi...já nevím,prostě oporu....a když mám pak pocit,že jsem jí našla,otevřu se a hned je to lepší....Ovšem o to hůř prožívám jakýkoliv náznak odtažitosti,nebo nepřátelství....Pak je mi zase zle a nevím co budu v dané situaci dělat bez....toho člověka.....
A právě v těhlech chvílích,kdy mi tak strašně chybí něčí důvěra objetí,se uchcyluju k Billovi....Protože kůli němu se tohle všechno děje(ne lásko,nechci tě obviňovat,na to tě moc miluju) a díky němu se z toho dostávám....jenže jinak než byste si představovali....Někdy si jenom píšu na papír,nebo sem,na blog a adresuju to Billovi...je moc fajn se z toho vypsat a někdy(zvlášť když smolím svoje trapný povídky) se do toho tak vžiju,že jsem najednou s tebou.....objímám tě(jaxte si jistě všimli,jsem závislá na tělesném kontaktu a je to věc,která mi od mého vysněného Billa vždycky nejvíc chybí....),mluvím s tebou a jsem ok..........občas ....na chvíli..........
Jenže někdy...vlastně dost často,mi tohle nestačí.....prostě nedokážu přetrpět svoje depky a chci být s někým koho mám tak moc ráda a to je Bill......Když se ho nesmím dotknout tělem,pokouším se alespoň myslí....vezmu do ruky tu v podstatě nádhernou věc a začnu ,,si kreslit"...jeho jméno...jméno jeho brášky.....rette mich na ruku..........čáru přes zápestí a někdy,když není čas se jen venuskou několikrát rychle fiknu přes lýtko.... to jak mi teče krev,cítím bolest a uklidnění,mě spojuje s Billem,tak strašně moc.....
Kamarád říká,že jsem závislá na bolesti,ale já nejsem...vážně ne...občas mě to zabolení uklidní,ale mnohem víc jsem závislá na výsledku....Na ty jizvy a tu krev,která se pak objeví na mých nohou a zápěstí....Je to úžasnej pocit,jakej jsem před tím neznala.....Letím daleko odtud.........je fakt,že žiletkou teklo krve víc a bylo to uspokojující,jenže už s ní asi neumím tak dobře pracovat a začínám makat na skalpelu...Je mnohem přesnějsí a na kreslení ideální......Jen nevím jak daleko ještě zajdu.....pořád jako bych chtěla víc....vždycky obnovím obrázek...ok to je rutina...nedávno jsem k ,,B" přidala ten zbytek takže mám na noze ,,Bill" a nad tím ,,T"....pak jizvu přes zápěstí....zatím jen jednu...........a ,,R" na ruce....to má být rette mich.....u toho se nejvíc bojím,že až dodělám ,,Tom" a možná pár řezů přes zápěstí,půjdu na dopsání rette mich a to je vážení přes celý předloktí...navíc je to šíleně vidět a když mi rupne v bedně a udělám to,pak se to dá jen teěžko zachránit....jedině bych mohla k ,,R" přidat už jen ,,M" měla bych to ve zkratce a už bych nemohla pokračovat...co by následovalo potom???? další přes zápěstí?? nebo už i druhá ruka????Nevím...možná další ,,Bill" na nohu...i to je možné......A až tohle všechno udělám...pořád budu obnovovat to staré a.....jen mě trochu fascinuje představa,že z téhle blbosti se stane něco,co už nezmizí...bílé jizvy na nohou ......jenže to bych musela někdy přestat a to je jak asi někteří víte dost těžký,protože já vlastně ani přestat nechci...nechci kůli Billovi(mojí představě jeho) a chci kůli přátelům a sobě.....
Naštěstí nemám pocit,že bych to mohla někdy přehnat.....to se nestane,cítím to...spíš si něco propíchnu,třeba můj vytouženej jazyk,nebo tak,než abych se podřezala k smrti...........to ne...úmyslně možná,ale nikdy ne proto,že bych to přehnala.....
Teď jsem četla ten článek v Bravu o sebeubližování a došlo mi že já nejsem upe stejnej případ...Prostě nějak nepotřebuju tu bolest...ale zase je fakt že vzhledem někčím problémům,jsou ty moje malicherný a zcela bezvýznamný.........a přes to tak nějak neobvyklý.............OMG!! Bille!!! kdybys tak věděl co jsou pro tebe některý holky ochotný udělat.............předem upozorňuju že i vraždit...kdo mu ublíží,po tom jdu ať je kdekoliv!!!!..............v tomhle jsem sadista a nestydím se za to:)))..........
MILUJU TĚ BILLE!!!!!!!!!!! VÍC NEŽ VLASTNÍ ŽIVOT,KTERÝ BY BEZ TEBE ZTRATIL SMYSL..........
vím,že to po tobě nemůžu chtít,ale přes to,to smím říct ne??!!................

Nejsou Fans jako Fans....

30. září 2006 v 15:58 | Trinitys |  Můj psycho deník
Docela dlouho jsem nad tím přemýšlela a jak jsem to tak řešila s různýma lidma,nepadla mě teorie:))))jak si tu sedím se skalpelem a přemýšlím nad různejma kravinama,dochází mi,že vlastně nejsem schopná vysvětlit ostatním jak moc miluju Billa.Ale vy to možná pochopíte.
Začala jsem tedy dělit fans do tří skupin:
1.Skupina= to je vlastně většina lidí poslouchající hudbu.Mají svou skupinu rádi,poslechnou si jejich cd,které se jim líbí a potěší je když jsou v hitparádách ve předu...Občas řeknou,že je frontman hezkej ale tím to hasne:))) tahle skupina fanynek je asi nejvíc v pohodě:))
2.Skupina=Tak tady už je to trošku težší.Tyhle holky maj moc rády ,,svojí skupinu".Říkají,že milujou Billa(budu ho dávat jako příklad) a maj po celém pokoji jeho fotky.Jsou dost často nabroušený,když ho někdo kritizuje a chvílema jsou fanatický:)Ale přes to všechno jsou ochotný si najít kluka a milovat ho,i když je to pro ně trošku težší-pořád ho porovnávají s Billem a to se jen težko vyhrává:D..........
3.Skupina=A teď jsme v problémové části ve které je naštěstí jen málo fans.Milují Billa,hudbu Tokio Hotel a jen málo kdy jsou vůbec schopné přijmout kritiku na své miláčky.Říkají,nebo spíš říkáme,protože já patřím mezi tyhle lidi,že je pro nás nejdůležitější člověk na světě a milujeme ho víc než vlastní život.Nejsme schopný na něj nemyslet a pak začínáme dělat podobný šílenosti,jako je řezání se do rukou a nohou atd......Taky nejsme schopný chodit s jakýmkoliv(třeba i sebehezčím) klukem,protože nikdy nebude tak:krásnej,milej a hl. dokonalej jako Bill a navíc se bojíme,že je to od nás zrada vůči Billovi.Že ho opouštíme a nejsme věrní jeho představě v našem srdci......Ale tahle kryzovka se nedá vysvětlit,když nemůžeš přiznat pořezaný tělo a sebevražedný sklony.Bez těhlech,,vnějších důkazů lásky" by to nikdo nemohl pochopit....a my to budeme dělat pořád,dokud nás to nepřejde,protože i láska k Billovi je pomíjivá....ovšem otázkou je:
KDO Z NÁS SE TÉ NÁDHERNÉ CHVÍLE JEŠTE DOŽIJE????

Sourozenecká láska....

30. září 2006 v 15:26 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
Tak tyhle ty fotečky,obrázkya fotomontáže mě stále víc utvrzujou v tom ,jak to mezi dvojčatama je....a upřímně jsem díky nim šťastná,protože v tohle jsem v podstatě doufala:))) Miluju vás!!!!
to vypadá na polibek:))
tak jak???? co si o tom myslíte??? podle mě je to sladký:).....
vím že je tohle fotomontáž...ale přece:)))
je jedno kdo ke komu cítí lásku,protože je to nádherná věc.....a jsem ráda,že se mi to pomalu potvrzuje:)...........

Jednou se to muselo stát...

26. září 2006 v 17:00 | Trinitys |  Jednodílné povídky
Takže tahle povídka vlastně ani není povídka.:D je to vzkaz ,kterej bych vám tu teď chtěla říct.Že už vážně nějak nevím jak dál a že to takhle klidně může dopadnout.Píšu to vlastníma očima.....
Chci aby jste všichni znali pravdu.Aby všem došlo,koho vážně miluju.Dlouho,strašně dlouho jsem se snažila ostatní přesvědčit,že miluju svojí platonickou lásku a ne nej kámoše.Nikdy to nepochopili.Bohužel.Už ani nevím,co mě přimělo to udělat.Asi už to nešlo dál vydržet,asi jsem je chtěla přesvědčit...Každopádně jsem se rozhodla,že to zkončím.Milovala jsem ho a nikdy nemohla mít.Nepřipouštěla jsem si to,ale svíralo mě to.Hrozně mi chybělo všechno co dělal a co jsem já nikdy nemohla zažít....
Takže si napouštím horkou vodu do vany,na papír napíšu:,,Miluju jen Billa" a pak si vezmu do ruky skalpel.Mě tak důvěrně známý.Kreslila jsem si s ním na ruce a nohy,a přes to nikdo nechápal jak mi je.Nikomu nedocházelo,že to dělám pro Billa....Takže si několikrát rychle fiknu přes žíli.Je zvláštní jak to v afektu ani nebolí.Krev vytéká z ran a voda se barví do ruda.Teď,když už mi není pomoci mu můžu napsat jak mi je to líto.,,Měla jsem tě ráda.Strašně moc,ale nikdy jsem tě nemilovala.Nabo alespoň ne tolik jako Billa.Vím,tys to pochopil,jenže ostatní ne.Já už nemůžu dál.Promiň,že jsem tě zradila....Je mi to líto." Odeslat....Tak už jsem řekla všechno co jsem chtěla.Mohla bych to okecávat,alw nechci.Nemá to smysl.Stejně by z toho vyšlo jenom-MILUJU HO! a nic víc.
Dochází mi síly a dělá se mi mdlo.Vím,že už pomalu odcházím.Pryč z tohohle strašnýho světa.Nemůžu se skoro pohnout.
,,Promiň mi to ..........a sbohem Bille.Vím,že nebudu tvým andělem,ale jsem ráda,že se všechno změní.Miluju tě a ty to víš..."Zašeptám do ticha.Na víc už nemám sílu.Zavřu oči a mám pocit,že má duše odlétá někam daleko.Nic nevnímám.Letím za ním.Za Billem.Jsem najdenou šťastná........
A vedle vany zuřivě zvoní moje véčko.Na displeji bliká jméno člověka,kterého jsem měla hrozně ráda.Ale nikdy ne tak jako Billa.Promiň mi to...že jsem porušila slib.....odpust mi ...........Matěji..........
Nikdo mě teď nechápe.Musím snad udělat tohle,aby vám to došlo?!Ale pokud je to nutné.....tak proč ne.......

Odpust mi bráško...1.díl

25. září 2006 v 12:24 | Trinitys |  Odpust mi bráško.../Verzeih mich Bruder...
Tak abych těch povídek neměla málo(mam jich asi 5,ale všechny rozepsaný),začala jsem tu s jednou,která je podle mě docela originální,ale neřikam,že se mi povede jí dobře napsat....tak mi to hlavně prosím okomentujte,ať vím na čem jsem....
,,Tak jak dopadlo rande??"Volám na bráchu z pohodlného křesla našeho obýváku.Máme před sebou krásných 14 dní volna a on hned musel začít tím,že si vyrazí na rande.Mě z něj jednou hrábne.
,,Ále...Je to kráva..."Zafuní unaveně a plácne sebou na sedačku.
,,Co ti udělala?"
,,Nechce se se mnou vyspat."Odfrkne si Tom uraženě.
,,Já ti řikal,že na prvnim rande neni nejlepší hned návrh k sexu..."Zavrtím klidně hlavou a dál se věnuju rozhovoru na RTL.Zrovna tam sou US5 a to je vždycky zážitek:)
,,Jenom jsem byl upřímnej."Podívá se na mě uraženě.Jenže jeho pohled se okamžitě změní,když se mi zadívá do očí.Utápím se pomalu v té temnotě a pomalu se přibližuju k Tomovi.Ani nevím co to vlastně dělám.Tak nějak mě přitahuje.Nejsme příliš daleko od sebe,stačí malinkej kousíček a nae rty se setkají.Tom instinktivně zavírá oči,ale najednou se ozve prásknutí dveřmi.Mamka přišla!Rychle se od bráchy odtáhnu a s úsměvem se podívám ke dveřím.Proč musela přijít zrovna teď a zkazit tuhle chvíli?Hrozně by mě zajímalo jestli je na tom Tom stejně jako já.Ani nevím proč,ale poslední dobou jsem si tak nějak blíž.Možná až nebezpečně blízko.Po tom co mi bráška málem umřel v náručí,jsem si začal nějak víc cenit toho,že mam tak skvělí dvojče,ale má láska už jaxi překročila hranice normálního sourozeneckýho vztahu.To nevadí.Nějak jsem přestal řešit co bude,důležitý je pro mě to,co se právě děje.
,,Ahoj!!!"Řekne trochu otráveně Tom.Vida,tak ho to taky nepotěšilo.
,,Ahoj kluci.Jsem tu jenom na skok,volala mi Hanah(její známá),jestli bych nezašla na kávu.Jenom vyndám nákup a zase jdu."
,,Jasně,v pohodě mami."Přikývnu a chci mrknout na Toma,jenže ten už šmejdí kolem tašky s jídlem.Tak nevím nakolik má rád mě,jenom vím,že rozhodně míň než jídlo....
Mamka všechno vybalila,odešla,já strávil svou obvyklou hodinku v koupelně a tak nějak se už těším na večer-třeba dneska.....
Ale po sprše mi tak nějak začalo docházet,že je to vlastně špatný.Přece nemůžu dělat to co dělám.....ale když se i v té tmě podívám Tomovi do očí,dojde mi,že tohohle člověka prostě miluju..........

Nějaký fotečky:)

25. září 2006 v 11:46 | Trynitis |  Dispersal/ rozptýlení
tak pardon,ale tady billík vážně vypadá trochu jako holka,nebu ...ehm...no mírně 4% tně:)))ale jinak v poho no..........až na ty vlasy:D
tak co na to říkáte..........??????????:))))))))

ICQ story I.díl

22. září 2006 v 20:14 | Laneyka |  Dispersal/ rozptýlení
Tak jak jsem řikala, že když mě někdo naštve, tak sem tohle hodim a je naprosto jedno, co si budete myslet!!!
ICQ story I. díl
,,Och Bille, och Bille..........Lasko ma jedina! Kdo ti to udělal?"
Trynitis (04:54 PM) :
,,ach tome,ach tome.............byl to....." bill vsak jiz nedorekl slova a ........
Laneyka (04:55 PM) :
........běžel na záchod
Trynitis (04:56 PM) :
z nehoz se nasledne ozvaly divne zvuky(prdeni) a pak mohutne splachnuti....................,,Richie!Ten hajzl!" zvlolal Tom...ano,oprvdu to byl richie kdo dal billovi cibuli k veceri
Laneyka (04:57 PM) :
K večeři, která byla zahájena na počest zpěváka roku.....A kdo to asi vyhrál? Hm.......?
Trynitis (04:59 PM) :
Tom se zamyslel nad touto otázkou...vlastně si nebyl jistý,kdo to byl-jeho bratr prece vyhral zpevacku roku a jeste oceneni za nejlepsi zpevacku a modelku v piornofilmu:,,Kuř,co nejvíc můžeš"
Laneyka (05:01 PM) :
Kuřba to byla mohutná, to se musí nechat, ale pořád tu visí ta otázka....kdo vyhrál zpěváka roku? Myslím, že to můžeme všem již prozradit. Byl to................Georg! Ano! A jeho Todesfälle
Trynitis (05:02 PM) :
ach!!! vzpomel si tom na vzdechy pritomnych fanousku(veprika edy a janice s libaci nemoci)..............s usmevem poposel ke dverim koupelny a zaklepal:,,Bille?Je vsechno v pohode??"
Laneyka (05:05 PM) :
a Bill z koupelny chrčivě odpověděl:
,,Ses posral? Sem si usral, tak jak by to mohlo bejt v pohodě? Já. Proč zrovna já? Takový trapas zrovna na veřejnosti...."
Trynitis (05:08 PM) :
,,Ale bráško,to bude dobrý.Můžu tam jít?"zašklebil se Tom.,,No nedoporucuju ti to,ale jestli chces..."Tom tedy vztoupil.Do obliceje ho uderil neskutecny zapach,lec on se nezalekl a pokracoval v ceste ke bratrovi.Bill sedel u umyvadla a pral zrovna mirne posrana tanga(rozova s kyticko,to znamenalo perfektni pohled na jeho kostnaty zadecek.tom k nemu pristoupil a jemne ho stipnul:-)................
Laneyka (05:11 PM) :
,,Co to děláš, ty rošťáku?" Řekl Bill mírně přitepleným hlasem a čapnul Toma za dread....pak ho hodil na posranou záchodovou mísu a dřepnul si mu obkročmo na klín. ,,Ale ale..." Řekl Bill a ukázal na Tomovu Čumulungmu ,,Toho se musíme zbavit..."
Trynitis (05:16 PM) :
,,A jak?" zašeptal tom smyslne a nenapdne si otrel trosku vykalu z noveho ecka.,,Urizneme to!" Vystekl Bill a zacal mu rozepinat kalhoty....,,Ale bille,to,to prece nemuzes!",,Proc by ne?!" pousmal se Bill dabelsky.,,Sem tvuj,tvuj bracha,prece tohle nejde!!",,Ale jde!" zasklebil se bill a zacal v cervene kozene kabelce hledat ziletku.....ale ouha...nasel pouze depilacni pasky...i tak ho to ale neodradilo a zamiril s nimi smerem k tomovi.,,Neee!" zajecel Tom,,ale jo!".......,,Sakra Bille,co budes pak kourit?" vydehc tom zdesene.to se bill zarazil...,,Pravda....na tom nec bude" pousmal se,zahodil pasky na (posranou) zem a klekl si proti tomovi (jako k jeho noham).............
Laneyka (05:20 PM) :
....pomalu, velice pomalu hrábnul Tomovi do kalhot. Ten si jen otřel orosené čelo a v ruce sevřel pevně okraj záchodovýho prkýnka. Bill se pomalu naklonil k jeho chloubě, vzal ji do rukou a........................
Trynitis (05:20 PM) :
...............podival se opocenemu tomovi do oci.,,Chces to?
Trynitis (05:23 PM) :
" zaseptal.,,Jooo!" zarval Tom az se cele zachody otrasly.......,,Ticho!"ozval se od vedle z panskych zachodu Hlas Jo-a(zpevaka killerpilze)....,,No jo,neser,tady se ko..." nedorekil slovo,protoze mu bill zacpal pusu.,,nemusi to vedet kazdej!" zasycel...,,OK...takze kde jsme to prestali??" ,,Tady.." kyvl bill smerem k jeho rozkroku...,,tak to si necham libit..." pousmal se tom a zaklonil hlavu
Laneyka (05:25 PM) :
Bill se zapřel koleny o podlahu a uchopil HO ještě pevně, pomalu se k němu přibližoval, ale v tu chvíli ho Tom odstrčil...
,,Ty mi ho ukousneš, že jo?" Zachvěl se Tom a zamilovaně se na NĚJ podíval. ,,Já bych o něj nechtěl přijít."
Trynitis (05:32 PM) :
,,Coze?"rekl prekvapene bill ,,no jiste to bude jako minule-podivej ma uz i odreny ouska!chudinka pikachu!"povzdechl si tom,stale drzic billa v bezpecne vzdalenosti.,,ale tome..",,ne!" ,,tomiku!" ,,ani nahodou!" ,,tak si polib.....udelej si to klidne sam me je to fuk!! znam spousty lidi,ktery by mi za to i zaplatili!" odfrkl si bill a zvedl se z (posrane) podlahy.........pomalu sel ke dverim....,,ale bille!ja to tal nemyslel!!",,vazne?"otocil se bill pomalu.,,Jo!.." klekl si k nemu tedy zpatky.,,navic nikdo nema tak idealni velikost do tve tlamicky jako ja!"Pousmal se tom.bill jen spokojene prikyvl.,,10 cm S je prece jenom 10cm" zaseptel si pro sebe........
Laneyka (05:36 PM) :
,,Cože? To si dělaš srandu? Ja a deset cenťáků?" Rozčilil s Tom a opět Billa odstrčil. Ten sklouznul po jednom hovínku a jel přes celou koupelnu (mimochodem velkou jak tělocvična) až ke dveřím, o které zastavil hlavou. ,,Ach Bille, ach Bille, nestalo se ti nic?" Zavolal na něj přes celou místnost Tom. Bill ležel bez hnutí, ale jen co Tom vstal, aby se podíval, co se mu stalo, vymrštil do vzduchu ruku s žiletkou. V očích mu jiskřila pomsta....
Trynitis (05:39 PM) :
,,Ty,ty,ty hnusnej,zamindrakovanej,bezcitnej,Kretene!"zarval bill na toma s ziletkou v ruce.,,A kurva!" septl tom a zacal pomalu couvat smerem ke dverim,ktere se ale nachazeli jinde nez myslel a tak jen narazil na chladnou stenu.Bill se k nemu blizil,pred sebou stale tu ziletku nebezpecne blzko toma.,,Ne,bille!" Vypiskl tom.............
Laneyka (05:42 PM) :
,,Ale jo!" Zařval Bill a šinul si to k němu. Celej smradlavej od hovínek. ,,Smrdíš, nepřibližuj se ke mě!" Bill se ale jako stroj pohyboval stále blíž k němu. Žiletkou zlověstně mával nad hlavou, v očích vražedný výraz a na rtech..........kus bobku.
,,Zničil jsi mi nový tričko od Diora!" Zavrčel Bill a vrhnul se po něm.
Trynitis (05:45 PM) :
,,aj!" vypiskl tom,ale uz nestihl uhnout.ziletka proletela vzduchem a..........usekla mu..........................................................................jeho pesteny dread!!!,,Ty idiote!"rozerval se tom a vrhl se po billovi az mu vyskubl napleteny pramen meliru.............
Laneyka (05:47 PM) :
,,Ty hajzle, stálo mě to 500 euro!" Bill se vrhnul k Tomovi, čapnul ho za krk a začal ho škrtit. Pak mu hlavou začal mlátit o stěnu."
,,Au-Au---AuAuAu-Au---Au-AuAuAuAuAu-"
Trynitis (05:50 PM) :
.....az ze steny odpadaval (posrana) omitka........Tom se tedy rozmachl a kopnul billa mezi nohy,jenom tak jemne kolenem,ale prece....,,Auííííííííííííííííí!" zajecel bill jeste vyssim hlasem nez obvykle(tedy pretazenym sopranem) a zacal se po zemi svijet bolesti.Tom se jen vytezoslavne usmal a zacal se pokousett naplest si dread zpet.Jak se ale otocil k zrdcadlu,vsiml si,ze zde neni neco v poradku.A pak na to prisel!
Laneyka (05:51 PM) :
Tričko měl od krve.....
Trynitis (05:53 PM) :
,,Bille?" zaseptal jsem a klekl jsem si k nemu??? neodpovedel a jen tam dal lezel a tekli mu slzy bolesti.Vzal jsem jeho mobil a vytoci l cislo zachranky.,,prosim vas okamzite prijedte,stalo se neco strasneho??",,co?",,On...muj,muj bratr ma,ma ..........KREV VE STOLICI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§"zajecel...........
Laneyka (05:54 PM) :
,,prosím?" ozvalo se z mobilu....
Trynitis (05:55 PM) :
,,No ano ma krev ve stolici!!" zarva tom znovu.,,ale ja vubec nevim kdo vola?bille jsi to ty?"....ozval se..

Takhle bych chtěla umět tancovat

20. září 2006 v 20:51 | Laneyka
-----Tak takhle bych chtěla umět tancovat----- Mrkněte se na to, je to fakt bomba!!!

Poslední přání

18. září 2006 v 12:08 | Trinitys |  Jednodílné povídky
tak tenhle příběh je něco,co bych vlastně chtěla zažít...můj vysněnej smutnej osud....
Dívám se z okna nemocničního pokoje a přemýšlím.Ostatní 14-ti letý holky chodí po obchodech a mají se vlastně hrozně dobře.Povídají si o klucích,o idolech šminkách....I mě tyhle věci zajímají.I já miluju rockovou hvězdu.I já sním o jeho lásce...jenže já už ho nemůžu mít.Vlastně ani už nikdy vidět,prostě nic.Asi se ptáte proč.No jistě tak častá otázka.Sama se tolikrát ptám proč.Proč se to stalo zrovna teď?Proč musím být tak nemocná?Proč už nemám šanci žít?Asi proto,že za to může osud.Mělo to prostě tak skončit.Měla jsem umřít na leukémii,nepřijmout transplantaci kostní dřeně a zmizet z tohohle světa bez člověka,kterýho jsem milovala,jako nikoho....
,,Ale to bude přece dobrý Kirsti"Uklidňovala mě pořád máma,ale já vždycky věděla,že to prostě dobrý nebude..nemůže bejt.....
Ale aspoň svět o nic nepříde když umřu.Jsem docela ošklivá-tmavovlasá nepříjemně hubená,mam obrovský tmavý oči....prostě jsem divná....Modelka by ze mě nebyla a školu jsem taky moc nedělala.takže prospěšná státu asi nebudu.To mě celkem uklidňuje.Teda uklidňovalo do chvíle,kdy jsem si konečně opravdu připustila,že umřu.Pak už to bylo dost na nic.
Pomalu si lehnu do postele a přemýšlím nad smrtí.Přijde hrzně brzy...možní už po zítří.Nějak to tuším.Zajímalo by mě co je s člověk potom.Vždycky jsem snila a připouštěla jsem si existenci andělů.Nemyslím,že bych jím někdy mohla být,ale myslím,že nějací existují i tady na zemi.Škoda,že žádného neznám.Podívám se na plakát vedle mojí postele-jedinej plakát co mám tady.Je na něm Bill a jeho bráška Tom.Je to fakt nádherbý jak jsou tak blízko u sebe a cítím z nich tu lásku.To sem vám vlastně zapoměla říct,mam dost vyvinutej cit na lidi...občas vím na co myslí,ale jenom někdy.Třeba zrovna teď cítím něčí myšlenky.Otírají se o mě a pořád mi říkají-to bude dobrý kirsten,to zvládneš."Hned ale tyhle naděje cizích lidí zaženu.Nechci si už dávat nějaké naděje,nemá to cenu.Najednou se mi udělá strašně špatně.Zamotá se mi hlava a omdlím....
,,A opravdu není alespoň malá naděje??"Slyším kousek od postele mámin hlas.Mluví s doktorem,ale já mám pořád zavřené oči.Nemám sílu je otevírat a tak jenom posloucham...
,,Bohužel ne.Tělo transplantaci nepřijalo,musel by se stát zázrak..."Odpoví zasmušile dooktor.
,,Ale....A....Kolik jí dáváte času....??"Zašeptá mamka mezi vzlyky.
,,To záleží na okolnostech.Její stav se velmi zhoršil.V nejhorším případě tak necelý den,v nejlepším necelý týden..."Mamka už dostala hysterák.Je mi jí líto,ale nezarazilo mě to co řekl.Počítala jsem s tím.Věděla jsem,že to řekne.Bude se mi po nich moc stýskat,to ano,ale víc mě trápí jiná věc-nepotkala jsem lásku.Neměla jsem možnost ani pořádně vidět Billa.Prvního kluka,kterýho vážně miluju.Pomalinku otevřu oči.V pokoji už je jenom máma.
,,Ahoj mamí."Zašeptám.
,,Holčičko moje!"Otře si rychle slzy.,,Jak ti je?"
,,No na to,žemám za chvíli umřít,docela dobře..."Pousměju se ironicky.
,,Tohle neříkej!Ty se z toho dostaneš!Já ti věřím!"
,,Ale já ne.Mami,co si to namlouváš??!!Já to moc dobře cítím,že mam svoje dny sečtený."
,,To není pravda!ty neumřeš!"Zase se málem rozbrečí,ale snaží se být silná.Aby mě podpořila.Jenže to já nepotřebuju.Jsem s tím smířená.Chvíli jen tak ležím a koukám do stropu.Jenže je mi pořád hůř a hůř.Vím,že to už dlouho nevydržím.ale pak mě něco napadne.To poslední co bych ještě tak moc chtěla.
,,Mami?"
,,Ano Kristii?!"
,,Můžu si něco přát?"
,,No jistě!"
,,Mohla bys nějak zařídit,aby ...aby sem přišel Bill?Než umřu,chtěla bych ho vidět.Jen jednou.Prosím mami.Nechci nic víc,než vidět chvíli Billa."Kývnu smutně směrem k plakátu dvojčat.
,,Ale Kristii to....."
,,Udělala bys to?"
,,Já..."
,,Mami splnila bys mi tohle přání?"
,,Já nevím.Nevím jestli je to možné..."
,,Všechno je možný,mami.Všechno..."Šeptnu smutně a otočím se na druhý bok.Vím že se ani nebude snažit ho přivést.Myslí si,že pro mě není důležitý,ale on je!!Tak moc.Nechci s ní mluvit a už mi je vlastně úplně jedno,že nebudu dál žít.Nechci.Opravdu nechci!
Rodiče za mnou chodili kdykoliv jenom mohli,ale mě bylo pořád hůř a hůř.Poznali to.Nebo myslím že ano.Teď už vím ,že mám před sebou jenom pár hodin života.Pak to skončí.Všechno,bez Billa...
Naposledy otevřu oči.Pomalu se rozhlížím po pokoji.Nikdo tu není.Jsem úpně sama.Nemá ani cenu se snažit,vydrřet to ještě chvíli.Proč?Proč bych měla dál žít,když tu není Bill??Zavírám oči.V tu chvíli se otevřou dveře a vstoupí máma s tátou.Jen se pousměju.Zavřu oči,ale koutkem ještě zahlédnu...ano je to on...Billa....Už nemám sílu cokoliv udělat.Ano sem ho pořádně neviděla.Jenom cítím jeho ruku na té mé.On je opravdu tady.Nemůžu tomu uvěřit.
Přístroj vedle mojí postele začbe zběsile,táhle pípat.Umřela jsem....ale jsem ráda,za to že tu byl....Přišel si pro mě a to mi stačí.Můj jediný anděl....................................
31 kB

První část rozhovoru z de-Brava

16. září 2006 v 0:13 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
Tak tohle jsem našla-je to první část rozhovoru pro de-Bravo,který už jsem sem dala.Přijde mi snad ještě lepší:)))
Tom nosí XXL oblečení, Bill těsné kalhoty. Tom neříká u vztahu na jednu noc ne. Bill věří na velkou lásku. Přesto: Tokio-Dvojčata mají magické spojení, drží vždy společně. S BRAVEM mluví o tom, co je sbližuje a co odděluje...

BRAVO: Jste dvojčata. Tom je jenom o 10 minut starší. Odlišujete se vůbec jako dvojčata?

Tom: Až na duševní spojení je to všechno odlišné.
Bill: No ale náš vkus na holky je také stejný.
Tom: Pravda. Kromě toho máme často stejné názory. Rozumíme si naslepo.
Bill: Duševně jsme stejní. Zdají se nám například v noci přesné sny. Říkám často to samé. A když jsme odděleni, zpozorujeme, když se stane jinému něco špatného.

BRAVO: Na fotkách z dětství máte oba ještě stejné oblečení. Kdy se potom vyvinul zevnějšek do jiných směrů?
Bill: V sedmi letech. Do té doby jsme byli kompletně k nepoznání!
Tom: Potom jsme se chtěli oblékat, co se nám líbilo.

BRAVO: Líbí se vám, co nosí ostatní?
Tom: Samozřejmě to respektujeme. Ale nikdy bych si neoblíkl, tak úzké klahoty jako Bill: Když sedí na zadku, přijde mi to směšné!
Bill: Připadá mi to taky směšné, když se kalhoty hopají pod kolenama.

BRAVO: Říkáte druhému, když se vám na něm něco nelíbí?
Tom: Jasně, potom řeknu: ,,Bille, vypadá to strašně!"
Bill: A potom řekne Bill: ,,No a, na to mám právo!" (směje se)

BRAVO: Máte rozdílný hudební vkus. Máte kvůli tomu často spory?
Tom: Ne. Spory jsme nikdy neměli. V sedmi letech jsem začal poslouchat rockové kapely jako AC/DC a Aerosmith. Bill byl právě ve svém Nena-období.
Bill: Měli jsme ale dva oddělené pokoje. Byl tam vždycky konkurenšní boj, čí hudba může hrát hlasitěji.Někdy jsme ještě bojovali u televize. Když na VIVĚ beželo HipHop-Video, chtěl jsem to přepnout - Tom ale nechtěl. (směje se)

BRAVO: U tématu ,,romantika" nejste ale jednotní, nebo?
Tom: Vidíme to komplétně odlišně - podle toho, co se za romantiku považuje. Myslím, že vztah na jednu noc je velmi romantický. (směje se)
Bill: Jak vidíte, Tom nemá o romantice vůbec žádné tušení.

částečný překlad DvD schrei-live

14. září 2006 v 16:55 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
One night in Tokio
Benny(jejich bodyguard): Hala je vyprodaná-12 000 lidí!
Tom: 12 000?
Bill: 12 000!! ááááááá
Bill(před show): Musím říct, že jsme před koncertem velice nervózní-bolesti břicha, jsme absolutně rozrušení, je to čím dál horší a horší
Tom: Já mám první sólo, moje nohy se třesou, všichni ti lidé se na mě dívají, tisíce!! Vždycky se bojím, jestli moje kytara funguje. Je to šílený do doby než začnu hrát. Po prvním tónu jde všechno líp.
Bill: Já mám velmi často husí kůži. Kluci začnou hrát, ale já jdu na podium až později. Slyším všechen ten křik, první tóny a všechna ta světla........
Georg: Když stojím na pódiu, je to neuvěřitelný, jako bych se dostal do jiného světa. Soustředím se, vidím všechny ty plakáty a když začnem hrát, adrenalin stoupá a ovzduší je šťastné. To je skvělý....
Gustav: Když jsem na pódiu tak nevím, jestli jsem opravdu člověk. Tam je chodba plná čekajících lidí, je tam více než 5000 lidí a čekají jenom na vás o tom jsem ani nesnil.
Cesta do hotelu po koncertu:
Tom: Jak daleko to je do hotelu?
Benny: 45 minut
Tom: To je dlouhá doba...
Před hotelem-jsou tu fanynky
Bill: Kontakt s fanoušky je občas nepřirozeně těžký, ale musím říct, že jim věnujeme spoustu času. Je to těžký naši fanoušci nejsou skromní. Chtějí autogramy a fotky s námi.
Gustav: Já se vždycky snažím o kontakt s fanoušky. Někdy čekají před naším hotelem i v hrozné zimě.
Tom na pokoji: Máme malý pokoj. Minule jsme měli větší. Příště to nemůže......
Bill: A ta koupelna! Taková malá vana, tady nemůžu vůbec odpočívat. Podívejte, to je přesně dělaný pro Tokio Hotel pro Japonce, to jsou malí lidé. Dobře a tohle je má postel, jen pro mě, já potřebuju velkou postel, protože mám těžkou práci.
Ráno si Bill narovnává vlasy
Benny: A tohle je taky moje práce sbalit 26 kufrů a 4× na hotel a zpět.
Bill ironicky Ano, to je velice těžká práce.
Tom: Ráno vstáváme mezi 9-11 hodinou, podle toho jak daleko je to k našemu dalšímu městu. Někdy spíme po cestě v autobuse. Na místě jsme mezi 15-15:30 hod. Po 16:00 je pak čas na jídlo. Dáváme také rozhovory a setkáváme se taky s fanoušky co vyhráli (v backstage).
Jdou do Oberhausenu
Georg: Brrrr, to je zima.
Tom: Naši fanoušci jsou opravdu speciální. Musím říct, že je jedno kde máme koncert, naši fanoušci tam jsou vždycky. Oni mohou přijít k nám do Backstage jen když vyhrají v soutěži, my máme mnoho koncertů.
Georg: Jednu hodinu před show se s nimi setkáváme, zkoušíme a zkoušíme si s Tomem různé pózy ×Đ
My máme jedno zlaté pravidlo: Půlhodiny před show jsme všichni v backstage jinak bysme měla na koncertě smůlu.
Tom a Georg s katarama:
Georg: Já mám dvě baskytary, jsou to nejlepší značky.
Tom: To je Gibson (Tom má asi 14 kytar a mění je podle písní)
Gustav: Je to pro nás více pohodlný. Všechno za nás někdo udělá. Dělají pro nás celou scénu, přináší nám nástroje. Dříve to museli dělat naši rodiče a Bill nosil mikrofon v tašce.
Bill vtipkuje: Nemám žádnej kick-zum Glück
Bill po koncertě: Je to opravdu velká radost publika. My jsme všichni spolu a neuvěřitelně rychle to letí. To je divný pocit. Já nevím jak to říct. Pro mě je to největší štěstí, co si člověk může přát.
Tom: Procházky po ulicích jsou pro nás velice obtížné. Obtížnější než por normální lidi. My se musíme schovávat-brýle, kšiltovky- to nám pomáhá.
Druhý den TH letí do Berlina. Kluci jsou nominováni na 4 Echa. Nakonec získali Echo za nováčka a jsou šťastní.
V letadle: Cesta na Echo 2006
Tom: Já mám strach z létání. Když je špatné počasí tag je to por mě hrozný, panikařím.
Bill: Dobře, oni včera slavili a Georg teď spí. Ale já musím jít spát, protože oni ze mě chtějí mít skvělého zpěváka, ketrý vypadá opravdu dobře.
V Tour-buse cesta na echo:
Bill: To bude špatný bude tam spoustu reportérů a ne tolik fanoušků. To je zlý.
Georg: To bude dramatický.
Tom: Ano, hezký.
Georg: Ale já myslím, že pak to bude dobrý!
Po Echu:
Bill: To bylo neuvěřitelný, tam byli jen fanoušci TH. Spoustu fanoušků TH, samé plakáty TH....
Georg: Vešli jsme rovnou do zástupu fanoušků, kterej se táhnul až po červenej koberec. My jsme se nemohli pohybovat. Oni tu byli od rána, v tom chladu, jen kvůli nám.
Gustav: A nováček 2006. To byl skvělý pocit! Když víte, že to děláte pro lidi a tak mnoho fanoušků.Krásný!!
Georg: Neuvěřitelný úspěch naší skupiny. Je to jako raketa která letí stále výš a výš a stále má dost paliva. To je úžasný! byl bych moc rád kdybysme mohli spolu zůstat navždy a dělat hudbu.
Bill: A nyní všichni společně: Ich muss Durch den Monsun.....
Po koncertu:
Bill: To byl můj sen od dětství. Jako mylý kluk jsem chtěl zpívat před mnoha lidma. A jestli budu pořád zpívat, vydělávat peníze a nedělat nic jiného než hudbu, tak se můj sen splní.
Georg: Na tomto místě bych rád poděkoval všem skvělým fanouškům, kteří nám pomáhají a dodávají nám na koncertech tolik energie. Vy jste ti nejlepší ze všech!!!

Gustav zůstává...

14. září 2006 v 16:49 | Trinitys |  Drby
Tak naštěstí Gustav v telefonickém rozhovoru vysvětlil,že rozhodně nehodlá opustit skupinu,takže Tokio Hotel rozhodně nekončí.Byla to prostě další fáma z netu a mě je líto,že tomu zase tolik lidí věřilo-musíme to přece filtrovat!!!!Když nemáte zdroj-nevěříme:)))

Další rozhovor-De Bravo

14. září 2006 v 16:44 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
tohle se mi móóóc líbilo.zvlášť to poměřování těla a ,,nerozlučnost dvojčat:))" ovšem 183cm,mě děsí-kůli váze a taky budu zase mnohem menší než on.............
PS:Bill vaří jo?!:)))
BRAVO: Co bylo nejromantičtější, co jsi kdy udělal, Bille?? A ty, Tome, co bylo nejmíň romantický, co jsi kdy udělal??
Tom: Já bych jako neromantický označil moje úlety-na-jednu-noc, tam jsem v každým případě zažil pár neromantickejch chvil!
Bill: Když jsem měl přítelkyni, kupoval jsem jí dárky vařil jsem pro nás. Zamkli jsme se v pokoji, všude jsem rozdělali svíčky, koukli se na DVD a celou dobu jsme prožívali úžasné momenty .
Tom: Svíčky a vaření- to není moje věc. To já se raději mazlím, pro nás je to stejně nejútulnější v posteli.(smích)
BRAVO: Aby se to teda vyjasnilo- Kdo z vás dvou věří v pravou lásku?
Bill: Já v ní věřím. Musí to být tak velký pocit. Tak velký, že se tomu sotva může něco vyrovnat. Až ten pocit najdu, tak potom spolu klidně strávíme dlouhá léta. Ale jen málo šťastlivců na světě má to štěstí, že tu pravou lásku naleznou. Je tolik lidí na Zemi- je to opravdu těžký.
Tom: Myslím si, že to tak není správné. Snad mě někdy přesvědčí o opaku. Snad budu mít někdy vztah, kde bude všechno klapat.
BRAVO: Bille, jakože jsi proti úletům-na-jednu-noc??
Bill: Tohle prostě pro mě není. Můj čas je drahocenný. A já ho chci strávit s lidmi, kteří pro mě něco znamenají. Kdybych měl na něco přistoupit, tak určitě né na jedno rychlý číslo.
Tom: Taky jsem neříkal, že stojím jen o úlet-na-jednu-noc. Taky se třeba potom ještě jednou ozvu. A to se pak zase vidíme. To pak z toho vznikne úlet-na-dvě-nebo-tři-noci. (smích)
BRAVO: Jaký je mezi vámi rozdíl, když vedle sebe stojíte nazí?
Bill: Já mám dole na bradě znamínko- Tom ho má na tváři. Tom má širší nos jak já. A mimoto jsem se svými 183cm vyšší než on. Je to prcek.(smích)
Tom: Bill je větší do výšky. Všechno ostatní mám větší já. (kácí se smíchy)
Bill: Celý den tyhle řeči, kdyby na tom aspoň bylo něco pravdy. A to nedělá jen Tom. Georg se taky k tomu přidává. Tyhle řeči se opakujou neustále!
Tom: V žádným případě se moje narážky neopakujou. V tom, co jsem říkal, jsem se strefil do puntíku přesně. Pravda se musí říkat do tváře. (oba se smějí)
BRAVO: Je vlastně něco, o co by jste se nikdy nedělili?
Bill: Holka!
Tom: Souhlasím!
Bill: Holka se nesmí nikdy postavit mezi nás dva. O tom nebude žádná diskuse. My budeme držet vždy pospolu. Když se s někým hádáme, jsme ihned jeden tým. Nikdo nás nerozdělí

Promiň mi to.........

13. září 2006 v 18:40 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
Tohle je pro Laneyku-spolumajitelku blogu:
Miláčku,chtěla bych se ti moc omluvit,za to ,že jsem tam nešla.Je mi to líto a nechci abys byla naštvaná.Mám tě strašně ráda!!!!!A i když to možná tak nevypadá i víc než Billa(a jak mě znáš,to je hodně velká láska:))) takže promiň!!!!prosím,nezlob se na mě.........
Jsi můj krásnej a úžasnej andílek...a děkuju ti za to..........

Billík má býlky od Diora....

13. září 2006 v 16:13 | Trinitys |  Drby
to jsou ale hezký brejličky co?!myslíte,že je koupil v Praze na Peřížské ulici???:)))

billík v culíku

12. září 2006 v 21:17 | Trinitys |  Drby
tak co?ja mam pocit že má culík:))))
Obrázek “http://img69.imageshack.us/img69/8414/4408cb8606c807357801788je.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Let´s dance II.

12. září 2006 v 21:09 | Laneyka
Tak jsem objevila jako vždy nějaké to video, a protože jsem trapná, tak budu prudit s filmem Let´s dance nebo-li Step up. TOTO je video z tý discotéky, tak na to jukněte a komentujte :) . A ZDE je v podstatě to stejný, ale je to o sedm minut delší a zdá se mi to taky lepší...
Pak je tu ZÁVĚREČNÁ SCÉNA, která se mimochodem moc povedla.....(ale kvalita videa, bohužel nic moc). A nakonec je tu taneční scéna z parkoviště.

Ty nejsi sám!!!!

12. září 2006 v 15:37 | Trinitys |  Můj psycho deník
Tak tohle je trochu jiná část mého denníku,ale myslím že mezi dispersal se to nehodí:)))
Vím,že tyhle věci v podstatě nikdo nečte,ale byla bych ráda,kdyby jste si začali trochu uvědomovat věci kolem sebe.Přemýšlet nad tím co se třeba může stát.Jasně mluvím zase o něm,ale je to můj smysl života.Ať myslím na cokoliv,pro něj mám ve své mysli vždycky místo.Můžu si namlouvat,že na něj mám čas vždycky,když to potřebuje(klárko ty víš jak to je...).Když se chce někam schovat.A věřte mi že je to často.Já vím,že se to všechno dost přehání.Jenže by se mělo občas uvažovat o tom,že to může skončit.Taky na to nerada myslím,ale někdy prostě musím.Chtěla bych tu alespoň chvíli mluvit o tom,jaký by byl konec.Co byste udělali,kdyby umřel??Hrozně by mě to zajímalo.Víme co by udělal Tom a naopak.No tak...Bill je pro něk přece nejdůležitější člověk na světě a ani si nechce představit,co by dělal,kydyby ho stratil.A já taky ne.Dvojčata se milují,tak strašně moc.Můj cit k nim,se s tím vůbec nedá srovnat.A přes to...Kdybych Billa stratila,zabiju se.Přísahám,doufám,chci....Musím!!!!Nemělo by to cenu!!!Opravdu..A vy?Napište mi do komentářů,co by jste udělali......
Ale dokud tu je,musíme mu věřit.Chránit ho,podporovat...má nás všechny moc rád.Vím to.Jsme sice ,,jen" jeho Fans,ale sám přece řekl,že my jsme ti,kteří mu dávají právo,žít jejich sen.A kůli tomu tu přece jsme.Můžeme tisíckrát křičet:Miluju tě!",ale jestli to tak je uvidíme,až budeme ležet ve vaně plné krve a v slzách jen šeptat:Ještě neodcházej!Nemusíš mi rozumět,nemusíš mě milovat,jenom žij!!"Pak bude jasný,jak to bylo....ale já nechci,aby jste si to udělali.Nezabíjejte se a už vůbec ne teď.Já chci umřít,když se u něco stane.Nikdo mě nepřemlouval.Rozhodla jsem se sama....
A teď mini povídečka ,nebo spíš ůryvek.Abych navodila atmosféru....
Leží tam.Někde strašně daleko od všech.Je u strašná zima,už nemá sílu se schoulit do klubíčka.Nemá sílu křičet o pomoc,nemá sílu ani brečet.Je to konec.Tak strašnej konec,tak brzy.Smířil by se se smrtí,možná ano.Každý přece musí jednou umřít.Dobře 17 je možná brzy.Vlastně určitě je to brzy,zvlášť když zrovna prožíval svůj sen.Ale to všechno by ještě unesl ..............................................Jenže nemůže přijmout,že je sám.Umírá a nikdo s ním není.Ani jeho bráška.Snad na něj zapoměl,nebo o něm neví.Prostě tu není.V poslední chvíli jeho života je sám.Je mu strašně líto všechno co se stane.Některé fanynky si vezmou život,nebo si ublíží.A Tom taky.Chtěl by to všechno změnit,ale nejde to.Už to nedokáže....
po 14-ti minutách.....
Na propadlé,odhalené bříško mu spadne kapka vody.Zachvěje se.Zima ho polévá po celém těle.Je to konec.Za dvě minuty bude po všem.Všechno ho přestane trápit.Je to vlastně hezký,že teď už bude všechno v pořádku.Jenže je sám....
,,Proč jste mě tu nechali?Proč jsem sám?"Zašeptá do ticha.Nic se neozývá,jenom kapání vody.Kap.....kap.......kap.....
,,Měl jsem vás přece rád...."Jeho hlas utichne,dech se zastaví.Jen oči zůstávají otevřené.Jakoby se díval někam nahoru a doufal,že se tam dostane......
1001 sekund= 16 minut...posledních 16 minut jeho života.....
Myslíš,že jsi umřel sám.Ale to není pravda.Ty jsi nebyl sám.Nebyl a nikdy nebudeš!Máš nás.Nebo aspoň mě...Chci abys to věděl.Prosím.....

Gothik in the world

12. září 2006 v 13:41 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
tak tohle jsou dnešní gothik people...některý jsou teda dost dobrý:))))

trošku více piercingu.....

12. září 2006 v 13:35 | Trinitys |  Dispersal/ rozptýlení
takže i takhle může vypadat piercing...upřímně mě to nikdy nenapadlo.....ale je to docela pěkný...i když nepraktický.......:)))
chcete takovej ,,obleček"???:))